Autor textu MediaGuru
Brno kandiduje na Evropské hlavní město kultury 2028
Vedení Brna oznámilo kandidaturu na Evropské hlavní město kultury 2028. Do
přípravy spojené s kandidaturou zapojilo také veřejnost.
Brno chce kandidaturou na Evropské hlavní město kultury (EHMK) dosáhnout rozvoje a komplexní regenerace města a regionu. Marcela Straková, programová ředitelka kandidatury, vysvětluje brněnské zapojení: „Posílí také cestovní ruch nebo vytvoří nová pracovní místa a podpoří mezinárodní síťování. Značka EHMK zvýší prestiž města i celého regionu.“ Do příprav na kandidaturu město zapojilo také veřejnost, a to formou pocitové mapy, která od občanů sbírala informace a názory na místa, ve kterých se pohybují a žijí.
Pocitová mapa ukazuje, která místa vnímají obyvatelé Brna jako důležitá, ale také místa, která by se podle nich měla dále rozvíjet. Tyto informace slouží jako podklad pro přípravu konceptu kandidatury na EHMK 2028.
„Velmi rád vidím, že Brňáci vnímají stejně jako já důležitost kultury a jejího rozvoje. Pocitová mapa se ukázala jako cenný nástroj pro sběr dat, který Brno v minulosti využilo už víckrát, nikoliv ale se zacílením na oblast kultury, která je přitom jednou ze stěžejních částí celobrněnské strategie Brno 2050,“ doplňuje radní pro kulturu Marek Fišer. Pocitovou mapu Brňané vyzkoušeli již v roce 2016 a 2019 při přípravě Vize města Brna v roce 2050. Výzkum pro EHMK 2028 probíhal od listopadu 2021 do konce ledna 2022. Do výzkumu zapojilo 1095 dotazovaných.
Titul Evropské hlavní město kultury uděluje městům Evropská unie s cílem podpořit rozvoj kultury, společnosti, regionu a také samotného města. „Multiplikační efekty projektu se často přenáší i na celý region. Hlavní motivací města Brna pro kandidaturu je prostřednictvím kultury a propojením komunit za využití́ metod kulturního plánování akcelerovat udržitelný́ rozvoj s výhledem na rok 2028, potažmo 2050 vzhledem k existující rozvojové Strategii Brno 2050,“ vysvětluje Blanka Marková, která má́ na starosti vývoj celého projektu brněnské kandidatury.
Brno chystá další zapojení veřejnosti
Aktivity spojené s kandidaturou chtějí stavět hlavně na participaci obyvatel. Kromě pocitové mapy chystají další akce se zapojením veřejnosti. „Nepotkáte nás na plakátech nebo v inzerátech, to by v tuto chvíli nic nepřineslo, naopak v čem nyní vidíme největší smysl je vytvoření platforem pro setkávání aktérů a diskusi napříč odvětvími,“ doplňuje Marcela Straková.
Další aktivity zaměří také na osobnosti a ambasadory. Do kampaní zapojí také mladší generace. Momentálně probíhá nábor do týmu skupiny s názvem 28-28-28, která má být složená z těch, kteří budou mít v roce 2028 28 let. V plánu jsou také podcasty mapující brněnské komunity nebo letní brněnské velvyslanectví v Praze.
-tšl-
# Brno # Evropská unie # Evropské hlavní město kultury # Pocitová mapa
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.