Autor textu ČTK
Finance vysílací společnosti BBC utrpí v následujících dvou letech
značnou ránu, neboť britská vláda se chystá i přes aktuální vysokou
inflaci zmrazit koncesionářský poplatek tohoto veřejnoprávního média.
Finance vysílací společnosti BBC utrpí v následujících dvou letech značnou ránu, neboť britská vláda se chystá i přes aktuální vysokou inflaci zmrazit koncesionářský poplatek tohoto veřejnoprávního média. S odvoláním na vládní zdroje o tom v neděli informoval britský tisk. Ministryně kultury Nadine Dorriesová zároveň naznačila, že hodlá s účinností od roku 2028 koncesionářský poplatek zrušit.
S informací o plánu ponechat roční poplatek na současné úrovni 159 liber (4660 Kč) na domácnost přišel nedělník Mail on Sunday, následně ji potvrdily zdroje listu Financial Times (FT). V posledních letech poplatek narůstá v závislosti na inflaci, nyní se jedná o novém finančním rámci BBC, který by platil od dubna. Roční příspěvek přitom vláda podle médií plánuje zmrazit na dva roky.
Takový postup by ulevil spotřebitelům, kteří se potýkají s rostoucími životními náklady, pro BBC by ale byl velmi nepříjemný. Koncesionářské poplatky tvoří skoro tři čtvrtiny rozpočtu vysílací společnosti a pokud by se nemohly zvyšovat jako dosud, vyžádalo by si to značné škrty, píše FT. Inflace by v Británii mohla na jaře dosáhnout 30letého maxima šesti procent či více, a BBC by tak mohly chybět i dvě miliardy liber (58,5 miliardy Kč). Společnost se přitom snaží obstát v konkurenci soukromě financovaných zpravodajských serverů nebo streamovacích služeb.
Budoucnost BBC je neustálým předmětem politických debat a vláda v poslední době navrhuje reformu jejího financování, připomíná agentura Reuters. Existence koncesionářského poplatku je nicméně do konce roku 2027 garantovaná zvláštní vyhláškou, která vytyčuje způsob financování a misi vysílací společnosti. Kancelář premiéra Borise Johnsona o víkendu uvedla, že dlouhodobý ekonomický model BBC je „předmětem pokračujících vyjednávání".
Ministryně Dorriesová ovšem naznačila, že chce s aktuálním modelem skoncovat. „Toto oznámení o koncesionářském poplatku bude tím posledním," uvedla v twitterovém příspěvku, v němž sdílela odkaz na článek Mail on Sunday. „Přišel čas na debatu o nových způsobech, jak financovat, podporovat a prodávat skvělý britský obsah," dodala Dorriesová.
Některá média posun ve vládních plánech interpretují jako součást úhybného manévru premiéra Johnsona, který se snaží získat zpět podporu Konzervativní strany za skandálu kolem večírků v Downing Street v době přísných protiepidemických restrikcí. Kromě plánu týkajícího se BBC lze v tomto kontextu vnímat rovněž informaci o záměru povolat vojáky do operace proti nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
„Boris Johnson doufá, že sada úliteb směrem k pravicovější části jeho strany pomůže oslabit příliv dopisů Grahamu Bradymu," píše dnes web Politico v odkaze na proceduru, kterou mohou konzervativní poslanci vyvolat hlasování o nedůvěře ve svého lídra.
Podle deníku The Guardian je pravděpodobné, že plán zmrazit koncesionářský poplatek BBC bude populární mezi členy a voliči Konzervativní strany, jejíž představitelé dlouhodobě vyjadřují výhrady vůči práci tohoto veřejnoprávního média. Opoziční labouristé naopak Johnsona obviňují, že útočí na BBC ve snaze udržet se v premiérském postu. „Předseda vlády si myslí, že ti, kdo informují o jeho porušování pravidel by měli nést následky, zatímco on vyvázne bez trestu," řekla stínová ministryně kultury Lucy Powellová.
-čtk-
# BBC # koncesionářský poplatek # Velká Británie # mediální politika # Boris Johnson
Autor textu ČTK
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.