Autor textu MediaGuru
Součástí zprávy jsou také informace o opatřeních, kterými se Billa
snaží optimalizovat svoji výkonnost.
Obchodní řetězec Billa vydal svoji historicky první zprávu o udržitelnosti, kterou mapuje své dosavadní aktivity v této oblasti. Rekapituluje tím společenské a environmentální závazky a prezentuje cíle, které povedou k udržitelnějšímu podnikání společnosti v dalších letech. Součástí zprávy jsou také informace o opatřeních, kterými se Billa snaží optimalizovat svoji výkonnost.
Zpráva sleduje čtyři základní oblasti, na které se ve své strategii udržitelnosti soustředí: odpovědné výrobky, energetické hospodářství, klima a životní prostředí, zaměstnanci a sociální angažovanost.
„Je důležité veřejnosti znovu připomenout, že jako první obchodní řetězec plníme náš závazek z roku 2019 neprodávat vejce z klecových chovů od příštího roku, proto je v našich regálech od ledna 2024 nenajdete. Před našimi prodejnami také neprodáváme živé kapry v kádích. Tuto tradiční českou rybu si zákazníci budou moci bez problémů koupit čerstvou a naporcovanou ve všech našich obchodech, množství máme dostatek. A v neposlední řadě pokračujeme v našem závazku chránit divoká zvířata, naše domácí mazlíčky i životní prostředí a neprodávat před příchodem Nového roku žádnou pyrotechniku,” uvádí Liam Casey, generální ředitel společnosti.
V loňském roce nechal řetězec instalovat jednu z největších střešních fotovoltaických elektráren v Česku na svém chlazeném skladu v Modleticích u Prahy. Pokrývá střešní plochu o 5 300 m2 a její roční výkon činí 999 MWh. Solární panely instaluje Billa i na prodejnách – zatím v Říčanech, Berouně a Slaném. Zavádí i další opatření, například LED osvětlení, umisťuje do prodejen úspornější spotřebiče, či zavádí chladící systémy umožňující využívání odpadního tepla k vytápění prodejny.
-mav-
# retail # Billa # udržitelnost # zpráva # ESG
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.