Autor textu MediaGuru
Nejlepším TV seriálem na letošním ročníku festivalu Berlinale byl
vyhlášen britsko-italský seriál Dobré matky. Cena se vyhlašovala vůbec
poprvé.
Mezinárodní filmový festival Berlinale se letos konal po sedmdesáté třetí. Za ta léta se postupně proměňuje. K původně soutěžní přehlídce uměleckých filmů a občasných projekcí více či méně komerčních filmů, jejichž uvedení umožní divákům a novinářům představit slavné filmařské osobností (letos byl největší hvězdou Steven Spielberg), se spolu s rozvojem filmového vyprávění v televizní dramatické tvorbě přesunuje značná část pozornosti i na TV seriály.
Ty mají na festivalu svou vlastní sekci TV Series od roku 2015. „Při výběru seriálů se soustřeďujeme na hrané seriály, které jsou natáčeny filmovým způsobem snímání, jsou vizuálně opulentní a mají vysokou produkční hodnotu. A hledáme seriály využívající nové postupy ve vyprávění příběhů,“ říká ředitelka sekce Julia Fidel. Navíc TV seriály nevyužívají jen filmový způsob vyprávění příběhu, ale i jeho estetiku, dramaturgický přístup a důsledný vývoj formátů. A v tom filmy mnohdy předčí. Kreativní vize, rozpočty a herci spolu s hlavními členy štábu už jsou u TV seriálů na stejné úrovni jako ve filmové branži.
Pokud až dosud prezentaci TV seriálů na Berlinale něco chybělo, bylo to udílení cen. To se letos změnilo a zvláštní porota vyhlásila nejlepší TV seriál, který vzešel ze sedmi pečlivě vybraných děl. Stal se jím britsko-italský seriál Dobré matky, ve kterém scénárista Stephen Butchard splétá příběhy dvou italských mimořádných žen, které brání své rodiny proti vyděračské mafii a spojí s nově jmenovanou státní zástupkyní. Porota se rozhodla po shlédnutí prvních dvou dílů, všech šest bude streamováno na Disney+ a v USA na Hulu.
Soutěž TV seriálů filmového festivalu se konala ve slavném kině ZOO Palast, kde se léta konal celý festival před stěhováním do nového paláce na Postupimském náměstí na bývalém rozhraní východního a západního Berlína. Zpět se nastěhoval červený koberec, po kterém přicházely hvězdy a důležití hosté, ovšem z TV branže. Jako filmový bratříček i TV sestra měla svůj trh v multiplexu Cinemaxx, tam se odborná veřejnost scházela i na prezentacích nových projektů evropských i zámořských vysilatelů.
Velký zájem byl o představení chystaných německy mluvených projektů, kde mě osobně upoutal koncept kriminální komedie švýcarské produkce Shining Film s názvem Tschugger. Prezentovala ho producentka Sophie Toth: „Naše produkce začínala výrobou reklam. Nevyráběli jsme je ale podle zadání velkých korporací, ale na základě našich, dost ulítlých nápadů. Vlastně v našich reklamách hráli stále stejní herci postavy podivných policistů – typického macho, jehož protihráčem byl místní rádoby supermoderní polda. Co mohli, to zkazili. Vše bylo až přehnaně stylizované, groteskní, místy až trapné, prostě úlet. A diváci se při těchto reklamách zasazených do prostředí alpské vesnice bavili a prodeje klientům rostly. Po deseti letech jsme se rozhodli zkusit stejnou metodu v TV miniserii – a ono to fungovalo! Tschugger se stal hitem ve Švýcarsku a německy mluvících zemích, druhá série se prodala v půlce Evropy, teď vyvíjíme třetí a čtvrtou sérii a zájem je slušný. Z reklam do výroby TV seriálu přešel celý produkční a tvůrčí tým včetně režiséra Davida Constantina, který koncept vytvořil s Mats Freyem.“
Na prezentaci vyvíjených německých seriálů zaujal vedle většinou současných látek, kterými jsou podobně jako u nás kriminální šarády, investigativní docuseries zkušené hambursko-berlínské společnosti Gebrüder Beetz vyvíjený spolu s Sky Studios a NBC Universal Juan Carlos. Příběh vzestupu a pádu španělského krále, který stál v čele reforem po pádu fašismu, aby po sérii finančních, sexuálních a finančních skandálů musel abdikovat, slibuje být přitažlivým docu-thrillerem.
Součástí Berlinale byl jako vždy formát prezentace vycházejících hereckých hvězd z deseti evropských zemí Shooting Stars, letos se k němu přidal obdobný panel Face to Face with German Films. Médiím a zahraničním odborníkům z film&TV branže představilo německé pro-exportní centrum German Films průřez mladých lidí z oboru – herce, scénáristy, hudební skladatelku a režiséry. Nás zaujala Alison Kuhn, která si své zatím kratší filmy píše a režíruje, v jiných filmech i hraje. Prosadila se i režií tří epizod osmé řady seriálu Druck a právě natáčí novou krimi miniserii, která bude uvedena letos na ZDF. Navíc se připravuje na režii dvou celovečerních filmů pro kina.
Autor textu: Aleš Hudský
# TV # video # seriál # film # festival # Berlinale
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.