Autor textu MediaGuru
Bageterie Boulevard plánuje expanzi mimo hlavní město a chce letos otevřít
dalších deset provozoven v regionech.
Česká značka rychlého občerstvení Bageterie Boulevard (BB) plánuje otevřít pobočky v regionech po celé České republice. Aktuálně provozuje 20 restaurací v regionech a 22 v hlavním městě Praze. Důvodem, proč se chystá mimo Prahu, jsou výsledky výzkumu, podle kterého značku v regionech zná osm lidí z deseti. Největší povědomí o značce mají obyvatelé Plzně a Hradce Králové. Firma vychází z vlastního dotazníkového šetření.
Ze studie vychází, že obyvatelé mimo hlavní město český řetězec vnímají a jejich loajalita se za poslední roky zvyšuje. „Navíc nám průzkum potvrdil, že naše expanze do regionů je vnímána pozitivně, a i díky tomuto šetření budeme hledat další zajímavé lokace pro otevření nových restaurací. Letos bychom chtěli otevřít deset nových poboček v regionech,“ říká Marek Picek, Marketing manager Bagaterie Boulevard.
Firma se v průzkumu zaměřila na ukazatele, jako je spontánní znalost, podpořená znalost značky či loajalita zákazníků měřená pomocí tzv. Net promoter score (NPS). Největší spontánní znalost má BB v Plzni, téměř 19,5 % . „Vysvětlujeme si to zejména tím, že jsou provozovny v rámci Plzně dobře umístěné a také je to město v dobré dojezdové vzdálenosti od Prahy,“ říká Marek Picek. Průměrná spontánní znalost za všechny zkoumané regiony je pak 10,6 %.
Vysoká znalost značky ale nezajišťuje ale loajalitu. Což je prý dáno špatnou zákaznickou zkušeností a firma proto bude podle toho měnit strategii pro jednotlivé regiony a provozovny. Nejloajálnější zákazníky má BB v Mladé Boleslavi (66 %), v Hradci Králové (37 %) nebo Liberci (28 %).
V dotazníkovém šetření bylo osloveno 62 % žen a 38 % mužů, nejvíce zastoupená byla kategorie mezi 20 a 30 lety, a to téměř 39 %, 31 % dotázaných bylo ve věkové kategorii 15 až 20 let. Nejméně oslovených bylo nad 50 let, pouhá 2 %. Procentuální zastoupení bylo přitom vybráno tak, aby odpovídalo rozložení zákaznické základny značky.
-zue-
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Značka Ontario spouští novou kampaň, propojuje domácí mazlíčky
s kanadskou divočinou.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.