Autor textu MediaGuru
Zatímco ve škole nástroje umělé inteligence využívá 64 % dětí ve
věku 12 až 17 let, doma 80 %, vyplývá z výzkumu Vodafonu a Ipsosu.
Devět z deseti mladých mezi 12 a 17 lety pracuje v Česku s nástroji umělé inteligence, ve škole či doma. Neznamená to ale, že jsou žáci a studenti k AI bezmezně důvěřiví. Polarizující je třeba téma, jestli by AI nástroje měly být dostupné během zkoušek. Ukazuje to výzkum společností Ipsos a Vodafone, který dotazoval 817 dětí.
„Podle výzkumu 87 procent mladých mezi 12 a 17 lety pracuje s AI nástroji, ať už ve škole, nebo doma. Nástroje umělé inteligence se stále více stávají součástí každodenního života a je nezbytné, aby mladí lidé tyto nástroje nejen používali, ale také jim dobře rozuměli. Školy hrají zásadní roli při rozvíjení digitální gramotnosti a přípravě studentů na budoucnost,“ říká generální ředitelka Vodafonu v Česku Violeta Luca.
Ve škole pracuje s AI 64 % dotázaných, výrazněji jsou to studenti gymnázií (83 %), méně často naopak děti z rodin s čistým příjmem do 30 tisíc korun měsíčně. Mezi nejčastější nástroje patří Google Lens, Chat GPT a Duolingo. Ve srovnání s Evropou, kde situaci zmapovala mezinárodní studie Vodafone Foundation, je používání některých nástrojů u českých dětí poněkud „pozadu“, nejvýraznější rozdíl panuje u ChatGPT, který v zahraničí používá 47 % dotázaných. Více než třetina (36 %) mladých ve škole AI nepoužívá.
Doma AI nástroje využívá ještě větší podíl dětí, konkrétně 80 %. Zde patří k nejoblíbenějším Duolingo, Google Lens a Chat GPT.
Pro 74 % studujících je podle výzkumu důležité mít ve škole učitele, kteří AI rozumí a umí s ní při hodinách pracovat. Jenže 76 % mladých vnímá, že takových učitelů je na školách málo. Výrazně častěji si to myslí gymnazisté, děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů a žáci, kterým už AI pomáhá při výuce.
Podle 63 % dotázaných je používání nástrojů AI ve škole nějakým způsobem regulováno. Z větší části je kontrola dána jednotlivými učiteli (35 %) než obecně školou (28 %). U desetiny škol používání AI není povoleno, podobný počet (11 %) nemá zase stanovena žádná pravidla.
Pokud bude známkování provádět AI, bude to spravedlivější, protože učitelé mohou mít studenty, které upřednostňují před ostatními, myslí si 53 % žáků a studentů. Výrazně častěji si to myslí ti, jejichž škola má nastavená pravidla pro používání AI. Otázka je to ale polarizující, protože 48 % mladých se naopak obává, že pokud bude hodnocení provádět AI, mohou být někteří studenti diskriminováni.
„Podobně 41 % studentů je pro, ale 39 % proti používání AI během zkoušek. Tedy velká část z nich neví a je evidentní, že sami mladí lidé teprve různé oblasti umělé inteligence prozkoumávají a vedení učitelů v této oblasti pro ně bude důležité,“ říká za Ipsos Tereza Horáková, která měla aktuální výzkum o AI na starost. „Zároveň platí, že osm z deseti mladých si myslí, že by zkoušky měly testovat spíše schopnosti řešit problémy než pouhé memorování,“ dodává.
-stk-
# výzkum # research # Vodafone # děti # Ipsos # umělá inteligence # AI # nástroje AI
Autor textu MediaGuru
Ceny Ferdinanda Peroutky za rok 2025 převzaly válečná reportérka České
televize Darja Stomatová a komentátorka Seznam Zpráv Kateřina
Šafaříková.
Libuše Šmuclerová opouští po 19 letech Czech News Center. Chce se věnovat
novému projektu.
Moderace diskusního pořadu TV Nova Za pět minut dvanáct se od února ujme
Bára Divišová. Nova zároveň chystá změny v tomto pořadu.