Autor textu MediaGuru
Podíl lokálních televizních pořadů na sledovanosti převyšuje jejich
podíl na vysílacím čase. Vyplývá to z dat ATO, které zveřejnila při
příležitosti Světového dne televize.
Podíl lokální tvorby, tj. česká či československá tvorba, ve vysílání televizních skupin Česká televize, Prima a Nova představuje v posledních pěti letech 41 % veškerého vysílání. Podíl lokálních pořadů na sledovanosti je však dlouhodobě podstatně vyšší, tvoří až 60 %. Uvedla to profesní asociace ATO při příležitostí pondělního Světového dne televize. Data se opírají o měření TV sledovanosti ATO-Nielsen Admopshere.
O pořady české výroby je ze strany diváků zájem. Dokládají to i data sledovanosti České televize, Novy a Primy a jejich nejúspěšnějších seriálů roku 2022: např. nejsledovanější letošní díl seriálu Devadesátky (ČT) měl přes 2,4 milionu diváků starších 15 let, nejúspěšnější epizodu seriálu Policie Modrava (Nova) sledovalo téměř 1,8 milionu diváků a nejsledovanější díl seriálu ZOO (Prima) měl 1,45 milionu diváků.
Seriály a sitkomy (jakožto žánry s obecně největším podílem na vysílacím času a také největším podílem na sledovanosti) jsou na stanicích třech hlavních TV skupin z 16 % zastoupeny lokální tvorbou. Podíl českých seriálů na celkové sledovanosti je však několikanásobně vyšší, tvoří 45 %. Podobně u filmů, inscenací a činohry, jež mají jako žánry celkově druhý největší podíl na vysílacím času i sledovanosti, má 37% podíl na sledovanosti lokální tvorba. U zábavných pořadů tvoří podíl sledovanosti českých pořadů dokonce 91 % - u nich je však také (na rozdíl od seriálů a filmů) vysoký podíl lokální tvorby daný už v samotném vysílání. Nepřekvapivě téměř 100 % podílu sledovanosti českých pořadů vykazuje zpravodajství, u něhož se zahraniční tvorba vyskytuje na obrazovkách třech hlavních televizních skupin jen v 0,4 % vysílacího času. „Je vidět, že pro české diváky je domácí tvorba dlouhodobě autentická, relevantní a dokáže je přivést k TV obrazovkám,“ komentuje výsledky Petr Miláček, ředitel analýz z TV Prima.
V loňském roce byla sledovanost televize rekordní – dosáhla 4 hodin a 2 minut, což je o více než 20 minut více než před deseti lety. Přispěla k tomu také covidová pandemie, díky které trávili Češi v letech 2020 a 2021 před obrazovkami více času.„Svoji nezanedbatelnou roli sehrála i kvalitní a pestrá programová nabídka. Odsledovaná doba potvrzuje fakt, že televize je u nás stále velmi silným médiem,“ dodala Vlasta Roškotová, jednatelka ATO.
-mav-
# sledovanost # TV # seriál # program # share # rating # ATO # lokální tvorba
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.