Autor textu MediaGuru
Streamovací služby se v Česku i na Slovensku těší podobné oblibě,
ukazuje průzkum Atmedia index.
V Česku využívalo ve 2. pololetí loňského roku aspoň jednu placenou VOD službu (SVOD) minimálně několikrát měsíčně celkem 40 % osob ve věku 15–69 let, což je 2,6 milionu Čechů. Na Slovensku to bylo o něco méně – 38 %, což je 1,3 milionu Slováků. Ukazuje to průzkum Atmedia Index mediálního zastupitelství Atmedia.
Čeští i slovenští uživatelé podle využívají několik placených VOD služeb najednou. Ve sledovaném období druhého loňského pololetí připadaly na jednoho českého i slovenského uživatele v průměru dvě služby. „Ne všichni ovšem za všechny využívané služby platí,“ upozorňuje Pavel Müller z Atmedia a dodává: „Část uživatelů má k některým streamovacím službám přístup prostřednictvím účtů sdílených s jejich známými a přáteli. Neplatí tedy, že všech 2,6 milionu Čechů a 1,3 milionu Slováků patří k platícím uživatelům.“
K nejvyužívanějším placeným VOD službám patří na českém i slovenském trhu s velkým náskokem Netflix. V Česku tuto streamovací službu v 2. pololetí loňského roku sledovaly přes dvě třetiny všech uživatelů placených VOD služeb, na Slovensku to byly necelé dvě třetiny z nich. Také druhé a třetí místo žebříčku nejvyužívanějších placených VOD služeb obsadili na obou trzích stejní hráči – konkrétně HBO Max a Voyo. Čtvrté místo pak shodně patří službě Disney+, která přitom na český i slovenský trh vstoupila v červnu 2022.
„Český i slovenský trh placených VOD služeb není zdaleka tak saturovaný jako některé zahraniční trhy v západní nebo severní Evropě, kde si streamovací služby předplácí mnohem více diváků. I proto na český a slovenský trh vstupují noví hráči,“ popisuje Pavel Müller. Na saturovaných trzích to podle něho mají jednotliví hráči složitější, proto volí novou strategii, kdy divákům nabízí více typů předplatného, například plné předplatné bez reklamy a levnější předplatné s reklamou.
Podobnost lze na českém a slovenském trhu vidět i ve výši částky, kterou diváci vydávají za placené VOD služby. V případě uživatelů, kteří platí za streamovací služby přímo poskytovateli služby, to v Česku v 2. pololetí loňského roku bylo v průměru 297 Kč za měsíc, na Slovensku 12 eur – v přepočtu 295 Kč. Nejdražší službou je na obou trzích s velkým odstupem Netflix. Částky za další placené VOD služby jako HBO Max, Voyo nebo Disney+ jsou nižší a příliš se od sebe neliší.
Výzkum pro mediální zastupitelství tematických televizních stanic Atmedia realizovala výzkumná společnost Ressolution / Nielsen metodou CAWI. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 4 196 respondentů (internetová populace ve věku 15–69 let) z Českého národního panelu a 3 031 respondentů (internetová populace ve věku 15–69 let) ze Slovenského národního panelu. Dotazování probíhalo ve dvou vlnách za třetí a čtvrté čtvrtletí roku 2022 (Česko: 4.–16. 10. 2022, 2.–15. 1. 2023, Slovensko: 14.–28. 10. 2022, 2.–17. 1. 2023).
-mav-
# výzkum # HBO Max # video # Netflix # Disney+ # VOD # předplatitel # SVOD # Atmedia # Voyo
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.