Autor textu MediaGuru
Atmedia: Maďarský TV trh roste, rizikem může být inflace
Atmedia přináší poslední část rozhovoru s Laurou Kropf, ředitelkou
vztahů s 44 televizními stanicemi, které obchodně zastupuje maďarské
mediální zastupitelství Atmedia.
Mediální zastupitelství tematických televizních stanic Atmedia přináší poslední část rozhovoru s Laurou Kropf, ředitelkou vztahů s 44 televizními stanicemi, které obchodně zastupuje maďarské mediální zastupitelství Atmedia. Rozhovor vychází jako součást série videí atmedia insight: expert talks, ve kterých se svými hosty diskutuje o různých tématech z televizního i mediálního prostředí Michaela Suráková, Managing Director společnosti Atmedia.
V poslední části rozhovoru, který vznikl na začátku května letošního roku, Laura Kropf bilancuje vývoj investic do televizní reklamy v posledních dvou letech, které byly výrazně ovlivněny koronavirovou krizí. „Meziročně se příjmy z televizní reklamy (za rok 2021) zvýšily o 17 %, oproti roku 2019 jde o 12% nárůst,“ tvrdí Laura Kropf, přičemž vzápětí upozorňuje, že jde o porovnání v nominálních hodnotách. Po zohlednění vysoké míry inflace jsou výsledky za uplynulý rok mnohem střízlivější. I přesto patřila televize společně s internetem k jediným mediatypům, kterým se podařilo v loňském roce překonat výsledky z předkrizového roku 2019.
Laura Kropf také v rozhovoru popisuje, jak maďarský reklamní trh ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu na konci února letošního roku. Někteří zadavatelé nechtěli své reklamní kampaně umisťovat vedle zpravodajství, jiní odmítali zpravodajské kanály jako takové. „Většina klientů byla naštěstí brzy odhodlaná ve svých komunikačních aktivitách i nadále pokračovat,“ upřesňuje Laura Kropf.
V rozhovoru také zmiňuje, že válka na Ukrajině výrazně prohloubila některé ekonomické problémy, se kterými se Maďarsko potýkalo již v době koronavirové krize. Patří k nim vysoká míra inflace, rostoucí cena za paliva, nedostatek výrobních součástek a surovin a také dramatický nárůst cen na trhu s nemovitostmi. To vše vede k nižší kupní síle domácností, která se může projevit také v nižší ochotě zadavatelů investovat do reklamy. Další problémy pak mohou přinést speciální sektorové daně, které prý staronová maďarská vláda plánuje v reakci na ekonomickou krizi zavést. Přesto vidí Laura Kropf budoucí vývoj reklamních příjmů pozitivně. „Věřím, že investice do televizní reklamy za celý rok 2022 překonají čísla z loňského roku. Už jen s ohledem na to, že za prvních pět měsíců letošního roku jsou reklamní příjmy nad úrovní prvních pěti měsíců toho loňského.“
Celý rozhovor, který je doplněn titulky, můžete sledovat ve video záznamu níže.
-mav-
# TV # reklama # zadavatel # ekonomika # Atmedia # Maďarsko # inflace # Laura Kropf # Michaela Suráková
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.