Autor textu MediaGuru
APRA upozorňuje na krátké lhůty u veřejných tendrů
Asociace public relations upozorňuje na příliš krátké lhůty pro
zpracování nabídek u veřejných zakázek.
Asociace public relations (APRA) upozorňuje na krátké lhůty pro zpracování nabídek, se kterými pracují zadavatelé komunikačních kampaní z veřejného sektoru. U nejčastěji používaného typu zadávacího řízení, tzv. podlimitní zakázky, činí zákonná lhůta pro podání nabídek 11 pracovních dní od zahájení řízení. To považuje APRA za nedostatečné a doporučuje zadavatelům, aby používali lhůtu 20 pracovních dní.
Krátká lhůta pro zpracování nabídky a náročná administrativa jsou časté důvody, proč přední české PR agentury o veřejné zakázky neusilují. Zadavatelé se tím připravují o možnost výběru z více kvalitních řešení. Z analýzy veřejných zakázek v komunikaci v letech 2019 a 2020 vyplynulo, že v průměru obdrželi zadavatelé 2,3 nabídky. Pro dobrý výběr APRA doporučuje 3–5 účastníků tendru, což zajišťuje dostatečný tlak na kvalitu i cenu a zároveň není celý proces pro zadavatele příliš administrativně náročný.
V současné době běží například výběrové řízení na PR služby pro Vinařský fond, který patří mezi tradiční veřejné zadavatele. Zakázka na dva roky má hodnotu 4,2 milionu korun a lhůta pro podání nabídek činí 14 pracovních dní. APRA proto vyzvala zadavatele k prodloužení termínu.
„PR tendr Vinařského fondu je dobře zpracovaný. Zadávací dokumentace je detailně připravená s cílem vybrat dodavatele podle kvalitativních parametrů, nikoli podle nejnižší ceny. Je proto obrovská škoda, že na zpracování poměrně komplexní nabídky dal zadavatel málo času. Zbytečně se tím připravuje o možnost vybírat z většího množství kvalitních nabídek,“ říká Michal Vlasák, člen výkonné rady APRA.
„Dlouhodobě pozorujeme, že zadavatelé se nejčastěji drží minimálních lhůt daných zákonem. Ovšem těch 11 dní je opravdu málo a neodpovídá to realitě fungování agentur. Tyto krátké lhůty navíc mohou vyvolávat podezření, že zvýhodňují dodavatele, kteří mohli mít informace o tendru k dispozici už před jeho zveřejněním,“ dodává Vlasák.
APRA společně s Asociací komunikačních agentur (AKA) doporučují veřejným zadavatelům postupovat podle Metodiky zadávání veřejných zakázek. Obě asociace zároveň nabízejí zadavatelům konzultace při sestavování zadávací dokumentace tak, aby výběr odpovídal požadavku na ekonomickou výhodnost nabídek. AKA i APRA také prosazují principy Férového tendru, kde jsou dostatečné časové lhůty jedním z klíčových témat.
-stk-
# AKA # komunikace # PR # APRA # veřejné výběrové řízení # Asociace public relations # Férový tendr
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Ontario chce být první volbou chovatelů, pomáhá jí nová kampaň
Značka Ontario spouští novou kampaň, propojuje domácí mazlíčky
s kanadskou divočinou.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.