APA: Skloubit práci ve filmu s péčí o dítě lze jen obtížně

Z kvantitativní sondy Rodičovství v audiovizi vzniklé ve spolupráci asociací APA, ARAS, AFS a Rady animovaného filmu, vyplývá, že rodiče pracující v této oblasti, jejichž audiovizuální díla jsou k vidění denně na streamovacích platformách, v kinech nebo na televizních obrazovkách, jsou schopní těžko skloubit práci s péčí o děti.

„Na vině jsou nepravidelné honoráře či nedostatek podpory pro hlídání dětí, což se týká většiny filmových oborů. Mezi rodiči v audiovizi jsou nejvíce zmiňované problémy s nejistotou výdělku, což je dáno i charakterem práce, která je nepravidelná, natáčení obnáší dlouhé směny, často i noční nebo absentují jakékoliv možnosti hlídání dětí na place. To se týká profesí v oblastech jako jsou produkce, režie, scenáristika, kamera, střih a dalších,“ říká výkonná ředitelka APA Magdaléna Králová.

Pro rodiče v tomto odvětví obecně platí, že pokud jsou z finančních důvodů nuceni skloubit náročný pracovní rozvrh s rodinnými povinnostmi, dostávají se do komplikovaných situací, protože tomu neodpovídá ani nastavení institucionální péče. Podle studie dokonce více než 27 % respondentů a respondentek zvažovalo, že by z důvodu náročnosti profese a problematických zkušeností s kombinací rodiny a práce, děti vůbec neměli. Přesto polovina rodičů, konkrétně 51 %, pracovala během mateřské nebo rodičovské dovolené, 8 % rodičů na mateřskou vůbec nenastoupilo.

Podle průzkumu by těmto rodičům pomohla větší vstřícnost pracovních podmínek, časové úlevy a pochopení i ochota při plánování práce, stálé zaměstnanecké poměry a zajištění organizovaného hlídání na natáčení ve formě dětských skupin, koutků nebo prostoru pro chůvy na place.

Ze studie Ženy v hlavních filmových profesích zase vyplynulo, že v českém hraném filmu je žen výrazně méně, než se čekalo a než je běžné v průměru EU. Podíl žen se mezi roky 1993 a 2023 zvýšil jen  z 16 % na 20 %. Důvody jsou nedůvěra ve schopnosti žen vést tým nebo rozumět technice, klíčovým faktorem se ukázalo i v rámci tohoto výzkumu být složité slaďování rodinného a filmařského života.

Zatímco v evropských hraných filmech lze najít 9 % kameramanek, v Česku jsou to jen 3 %, a to pouze v posledních letech. Do profesionální sféry totiž přišla nová a silná skupina absolventek FAMU. V této profesi se ukázala velmi úzká statistická provázanost mezi počtem studentek oboru kamera na filmových školách a počtem kameramanek v praxi. Specifická situace panuje v oboru střih, kde se podíl žen oproti 90. letům výrazně snížil. Důvodem může být i proměna oboru, kdy ruční střihačská práce vnímaná jako více ženská byla nahrazena počítači, které jsou stereotypně vnímány jako mužská doména.

„Klíčem ke změně je podle mého názoru otevřený dialog a aktivita komunity, která by mohla vést ke vzniku mezioborové platformy pomáhající nejen ženám, ale i dalším znevýhodněným skupinám v audiovizuálním průmyslu. Jako hlavní témata se nabízejí osvěta a seberegulační opatření. Na podobné typy aktivit jsou nicméně potřeba finanční zdroje. Nejde o milióny, důležitá je spíše stabilita financí, která umožní efektivní a dlouhodobé proměny české audiovize,“ říká Tereza Czesany Dvořáková za tým zpracování studie.

Autoři mj. uvádějí, že mezi dalšími systémovými opatřeními mohou být například uznatelnost nákladů na kompenzaci hlídání během dlouhých natáčecích dnů nebo dokonce speciální výzva Státního fondu audiovize, s tím, že důležitá je transparentnost takových kroků. 

Kvantitativní sonda Rodiče v audiovizi a studie Ženy v hlavních filmových profesích jsou v plném znění k dispozici na https://asociaceproducentu.cz/studie.

-mav-