Autor textu MediaGuru
Analýza: VOD už tvoří třetinu výnosů na evropském trhu
Online video se stává nezanedbatelnou součástí financování
audiovizuálního sektoru v Evropě. Podle Ampere Analysis představuje 30 %
na celkových výnosech.
Online video (video na vyžádání, VOD) je v současnosti hlavním prvkem, který táhne evropskou mediální ekonomiku. Velikost audiovizuálního evropského trhu je letos odhadována na 142 mld. euro, což je téměř o třetinu více než před pěti lety. Na pražské listopadové konferenci AKTV to uvedl Richard Broughton z analytické společnosti Ampere Analysis, který publiku představil zprávu o podobě evropské krajiny VOD.
Za posledních 15 let se ale proměňují zdroje výnosů, které do sektoru audiovizuálního trhu přicházejí. Zatímco před patnácti lety byly dominantními zdroji výnosy z prodeje TV reklamy a z placené TV, v letošním roce promlouvají do celkové struktury výnosy z online videa (VOD i placené SVOD), které představují 30 % na celkových výnosech AV sektoru. Většina (19 %) z toho stále připadá na výnosy z prodeje online reklamy, více než desetina pak na výnosy z předplatného (SVOD).
Rozvoji placeného online videa (SVOD) výrazně napomohla pandemie covid-19, která urychlila zvyšování počtu předplatitelů streamovaných služeb. Loni jich v Evropě mělo přibýt 57 milionů (o necelých 50 % více než v roce 2019). Pro letošní rok se předpokládá nižší nárůst počtu předplatitelů – prognózy mluví o 35 milionech předplatitelů.
Placené video na vyžádání (nebo služby OTT) se v zemích západní Evropy dostaly už do každé druhé domácnosti. Odhad pro země střední a východní Evropy je nižší: činí necelou čtvrtinu domácností. Za většinou předplacených online služeb ale stojí nabídky přicházející od hlavních amerických hráčů. Je to asi 70 % ze všech předplacených online služeb, na lokální evropské hráče tak připadá menší podíl (30 %).
Zkušenosti z amerického trhu ukazují, že v dlouhodobém pohledu se příjmy z placené TV a z lineární TV reklamy snižují (přestože rok 2021 je z pohledu vývoje TV reklamy výjimečný a oproti rokům 2020 i 2019 jsou příjmy vyšší). V Evropě je zatím situace jiná: zde se příjmy z placené TV v posledních deseti letech zvyšují a do roku 2019 rostly i příjmy z TV reklamy. Ty zbrzdila v loňském roce pandemie covid-19, letos se ale vrátily na růstovou trajektorii.
Dosavadní zkušenosti zatím ukazují, že nabídka Netflixu oslovuje v Evropě spíše mladší diváky, než je průměr populace. Například v Polsku je to 35 % diváků ve věku 25-34 let a 22 % diváků ve věku 35-44 let. To může naznačovat příležitosti na těchto trzích růst především v diváckých kategoriích 45+. Tyto skupiny přitom nemusí vyhledávat jen lokální obsah, přestože obsahová lokalizace je další vývojovou fází na trhu VOD. Na vývoj reagují i velcí provozovatelé TV vysílání, kteří se snaží 10-15 % své produkce nejprve umísťovat na platformy VOD, vyplynulo také ze zprávy Ampere Analysis.
-mav-
# konference # TV # video # analýza # VOD # SVOD # AKTV # Ampere Analysis # Richard Broughton # mediální ekonomika
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.