Autor textu MediaGuru
Analýza: Tituly Mafry se méně věnují sporným kauzám premiéra Babiše
Média ze skupiny Mafra píšou o premiérovi stejně často a se stejným
vyzněním jako jiné tituly, ale méně se věnují jeho sporným kauzám,
zjistila analýza Newton Media.
Za velkou mediální publicitu vděčí Andrej Babiš televizním stanicím TV Nova a ČT 24, z tištěných titulů pak deníkům Právo, Lidové noviny a MF Dnes. Přestože vyznění příspěvků vůči premiérovi a předsedovi hnutí ANO je v médiích ze svěřenského fondu Andreje Babiše srovnatelné s jinými tituly, liší se mírou informování o sporných kauzách, jakými je třeba kauza Čapí hnízdo a případ premiérova syna. Vyplývá to z mediální analýzy společnosti Newton Media, která sledovala vybraná média během tří předvolebních týdnů.
V období 21. srpna do 10. září 2021 byly sledovány příspěvky zmiňující Andreje Babiše v šesti tištěných denících (Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, Metro, Blesk, Právo a Hospodářské noviny, přičemž první tři uvedené tituly patří do svěřenského fondu Andreje Babiše) a ve vysílání čtyř televizních kanálů (ČT 1, ČT 24, Prima a TV Nova). „Srovnáme-li objem publicity českého premiéra, vede TV Nova následovaná veřejnoprávní zpravodajskou stanicí ČT 24. Třetí místo zaujímá deník Právo následovaný Lidovými novinami a Mladou frontou Dnes. Na chvostu jsou naopak deníky Blesk a Metro, které se osobou premiéra zaobírají spíše okrajově,“ říká autor analýzy Jan Jüptner ze společnosti Newton Media.
Pokud jde o sentiment příspěvků, deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a Metro se od ostatních odlišovaly jen nepatrně. Znatelnější rozdíl však Newton Media nachází v rozsahu prezentovaných informací a odlišném stínování sporných témat. Ve sledovaném období jimi byly především premiérův syn Andrej Babiš jr. a zastřešující motiv Čapího hnízda. Obě tato témata sice Mladá Fronta Dnes, Lidové noviny a Metro až na výjimky ve zpravodajských rubrikách pokrývaly, ale činily tak méně často než jiné tituly. Zatímco k celkové publicitě Andreje Babiše přispěly tyto deníky 23 %, na publicitě premiérova syna se podílely 21 % a případu Čapího hnízda již jen 15 %.
Negativní sentiment vůči Andreji Babišovi je v titulech ze svěřenského fondu dán spíše rozhovory se třetími osobami a citacemi opozičních politiků (např. Petr Fiala, Zdeněk Hřib, představitelé Trikolóry). V komentátorských rubrikách se pak negativní hodnocení odvíjí převážně od kusých poznámek (např. název knihy „Sdílejte, než to zakážou!“ byl shledán „absurdním“ nebo když autor textu připustí, že vládou plánované rozpočtové schodky přispějí k inflaci). „Oproti tomu Hospodářské noviny konfrontovaly premiéra a předsedu hnutí ANO ve zpravodajské i komentátorské rubrice po celé řadě linií a zařadily se tak na opačnou stranu spektra, než kde stojí tituly ze svěřenského fondu. S odstupem za Hospodářskými novinami vykázaly nejzápornější indexy publicity týkající se Andreje Babiše ČT24, Právo a ČT1,“ doplňuje Jüptner.
„Relativně malé rozdíly v sentimentu vůči premiérovi mezi tituly z jeho svěřenského fondu a ostatními médii ve vzorku – s výjimkou Hospodářských novin – nejsou příliš velkým překvapením,” komentuje výsledky analýzy mediální odborník Václav Štětka z britské Loughborough University. „V demokratických systémech obecně platí, že zpravodajská média ovlivňují veřejnost a politiku spíše prostřednictvím nastolování či naopak potlačování určité tematické agendy než otevřenou propagandou. Tomu odpovídá zjištění o nižší míře pokrytí kauz Andreje Babiše v denících z jeho fondu, které naznačuje existenci redakční autocenzury v těchto médiích, pokud jde o osobu premiéra,“ dodává Štětka.
-mav-
# Lidové noviny # MF Dnes # Hospodářské noviny # Metro # Andrej Babiš # analýza # Newton Media # publicita
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.