Autor textu MediaGuru
Po více než deseti letech odchází z České televize i vedoucí externí a interní komunikace Alžběta Plívová. Jak vnímá dekádu strávenou v ČT?
Z České televize na konci září odešla Alžběta Plívová. Ve veřejnoprávním médiu působila přes deset let, nejprve na pozici tiskové mluvčí, později jako vedoucí externí i interní komunikace, korporátních partnerství a charity. Od roku 2020 vedla také ČT edu. Vzdělávací portál, který pro Českou televizi vymyslela v době distanční výuky.
Zatím není rozhodnuta o tom, kam povedou její další kroky. Dekádu v České televizi ale ve srovnání s předchozí pracovní zkušeností (vedoucí tiskového oddělení a tisková mluvčí TOP 09) vnímá jako profesně svobodnější s širším polem pro vlastní nápady.
„Myslím, že se nám povedlo, v souladu s tím, jak se měnila celá Česká televize, proměnit i to, jak vystupovala v mediálním prostoru. Že měla silný hlas. Ale do mojí agendy nespadalo jen PR, měla jsem možnost nastavovat i strategii v oblasti podpory kulturních projektů a charity. A právě v tomhle ranku jsem asi nejvíc pyšná na nový formát benefičních pořadů," hodnotí s tím, že si cení i vzdělávacího projektu ČT edu. „Vlastně je to asi ta nejlepší věc, kterou jsem kdy udělala…," dodává.
Plné odpovědi na otázky pro Alžbětu Plívovou můžete číst níže.
V čem je specifická komunikace ČT?
Je to takový rozmarný koktejl namíchaný z předvídatelné produktové komunikace, výbušné krizovky a spousty povinných disciplín. Má k dispozici obrazovku a k tomu tolik komunikačních vstupů i výstupů, kolik má zaměstnanců. A taky míří všemi směry, na diváky, na audiovizuální sektor, na tvůrce, na děti, na mladé, na politiky, na seniory. Je to strašně zábavný mix, který umožňuje zkoušet různé přístupy, postupy a v podstatě člověka drží v permanentním alertu a nutí ho z minuty na minutu měnit mody operandi.
Co je na této práci nejnáročnější?
Měnit z minuty na minutu modus operandi…Ne, vážně, chvílemi jsme jeli ve zběsilém tempu a na stole se střídaly úkoly a úkony jak při speed datingu. A chybě se při tom vyhýbáte jak čert kříži, protože chyby České televize jsou vidět a tolerance vůči nim je fakt nízká. Ale protože jsem holka a máma, tak pro mě bylo nejspíš nejtěžší to všechno kloubit s časem na rodinu.
Můžete srovnat odlišnosti práce v této pozici od vedení PR pro mediální instituci a pro politickou stranu?
Pro mě byl největší rozdíl v míře svobody, asi… Zatímco v politice se logicky komunikace odvíjí od ideového nastavení partaje a jejích čelních reprezentantů, v České televizi je rámec, v němž se pohybujete, mnohem širší a volnější. Vzniká tak větší prostor pro vlastní vstupy, nápady i projekty.
Do ČT se často opírali politici i bývalý prezident. Jak v těchto situacích nejlépe komunikovat?
Nejlépe? To nevím. V různých situacích jsme měli různé komunikační strategie. Ale vždycky stály na tom, že Česká televize nebude uhýbat, nebude se ohýbat. Sklouznout k tomu, to by bývalo bylo to nejsnazší, ale generální ředitel Petr Dvořák se touhle cestou nevydal. Do teď si pamatuju den, kdy Miloš Zeman vyšvihl svoji první ostrou kritiku namířenou na Kavčí hory. Pro vnější svět to bylo překvapení, protože do té doby se o ČT naopak říkalo, že je prozemanovská. A pozornost médií tak bývalý prezident získal okamžitě. My jsme v tu chvíli ale odpověděli stejně silně, nepřešli jsme to, nerelativizovali. A tak začal náš dlouhý příběh, ve kterém se Miloš Zeman snažil ukázat, že ČT je nedůvěryhodná a špatná televize, a kdy my jsme se snažili důvěru lidí neztratit. Ještě mnoho měsíců každý z jeho výroků na vrub ČT získával titulní strany, ale pak se z toho pomalu stal nový standard, kritika devalvovala.
Jaké byly nejkritičtější komunikační momenty?
Asi právě toto období, kdy se přestavovala šachovnice. Nejdříve prezident, pak se k němu přidala tahle politická strana, premiér, tihle senátoři, tahle skupina poslanců. Najednou se Česká televize stala politickým předmětem v úplně nové významové rovině. Doba toho přerodu byla z hlediska komunikace komplikovaná. Nyní, s odstupem, je už snadné tu situaci přečíst a vyhodnotit. Ale tehdy, v oku hurikánu, kdy jsme si nemohli být jistí, co je na konci, to bylo těžší.
Co se nejvíce povedlo? Na co jste pyšná?
Myslím, že se nám povedlo, v souladu s tím, jak se měnila celá Česká televize, proměnit i to, jak vystupovala v mediálním prostoru. Že měla silný hlas. Ale do mojí agendy nespadalo jen PR, měla jsem možnost nastavovat i strategii v oblasti podpory kulturních projektů a charity. A právě v tomhle ranku jsem asi nejvíc pyšná na nový formát benefičních pořadů. Namísto samostatných charitativních formátů estrádního typu se mi povedlo kolegy přesvědčit, abychom zavedli takzvané benefiční speciály. Tedy speciální charitativní vydání populárních pořadů. Tak vzniklo třeba StarDance pro Centrum Paraple nebo Zázraky přírody pro Kuře. Na takové pořady se pak dívalo mnohem víc lidí, vybralo se víc peněz, o komplikovaných problematikách se mluvilo v hlavním vysílacím čase. Celkově jsme pak počet podporovaných projektů zvýšili na dvojnásobek. Za to jsem vážně ráda. A tou třetí věcí je určitě ČT edu.
Za ČT edu jste získala několik Lemurů i Zlatých st6ředníků. Čekala jste, že takhle zafunguje?
Věřila jsem, že ten koncept je životaschopný. Ale týdny a dny před prvním spuštěním, chvíli po zavedení distanční výuky ve školách, kdy jsme kvůli té nenadálé situaci nestihli vůbec nic pořádně otestovat a v podstatě jsme do světa vypouštěli takový vylepšený wireframe, jsem propadala panice, že to nebude ono. Že učitelé nebudou takovou pomůcku potřebovat. Že jsem se spletla. Bylo to náročné období, kdy jsem se vedle standardní práce v komunikaci musela rozjezdu ČT edu věnovat každý večer a noc, o všech víkendech. Vidět pak čísla návštěvnosti, byla velká úleva a satisfakce. A dodneška je. ČT edu se zaběhlo, počet přehraných videí stále stoupá a měsíčně se na portálu stáhne přes sto tisíc pracovních listů. Vlastně je to asi ta nejlepší věc, kterou jsem kdy udělala…
Už víte, kam povedou vaše další profesní kroky? Chcete zůstat v komunikaci?
Odchod z České televize je pro mě ještě čerstvý. Rozkoukávám se. Ale komunikace je určitě moje nejsilnější disciplína, jakkoli jsem v posledních letech díky ČT edu dost propadla i digitálním projektům a oblasti vzdělávání. Nejdůležitější pro mě asi bude, abych v tom, do čeho se pustím, viděla smysl.
-mav-
# TV # lidé # Česká televize # ČT # komunikace # PR # Alžběta Plívová
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.