Autor textu MediaGuru
Albert je dalším obchodním řetězcem, který začal testovat nový systém
vracení PET lahví a plechovek.
Po Lidlu a Kauflandu se do testování nového systému vracení PET lahví a plechovek pouští i obchodní řetězec Albert. Pilotní projekt probíhá v plzeňské prodejně v Rokycanské ulici, v pražských Nových Butovicích a Hradci Králové. Jeho cílem je pomoci vybrat nejen nový stroj, ale také se připravit na plánované zavedení zálohovaného systému. Investice na vybavení prodejen příslušnými stroji vyjde na stovky milionů korun.
Aktuálně Albert testuje čtyři různé zálohovací přístroje, do kterých lze přinést prázdné plastové nápojové obaly a plechovky. Za každou vrácenou lahev či plechovku dostanou zákazníci zpět 50 haléřů formou kupónu, který uplatní při nákupu. Lahve se vrací nesešlápnuté, stejně jako tomu bude po zavedení zálohového systému.
„Důvodem tohoto testování je, že s přípravami zákona na zavedení zálohového systému se potřebujeme důkladně připravit i my. Víme, že úspěch nového zálohového systému bude záviset nejen na zákaznících a na tom, jak zálohování přijmou, ale samozřejmě také na nás, obchodnících. Jsou to právě naše prodejny, které budou muset na začátku zainvestovat stamiliony korun do nákupu a technických úprav na umístění strojů na PET lahve a plechovky, jež jsou prostorově náročné,“ vysvětluje důvody pilotního testování Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert, a dodává: „Cílem pilotního programu je také vyzkoušet, jak tyto přístroje fungují v praxi a jaká je jejich reálná náročnost na obsluhu.“ Pilotní projekt by měl podle předpokladů trvat až dva měsíce.
Například přístroj v plzeňském Albertu od norské společnosti Tomra umožňuje přijímat více obalů najednou. „V plzeňské prodejně Albert nyní představujeme unikátní přístrojové řešení Tomra R1, které má zajistit jedinečnou zákaznickou zkušenost, která se promítne v rychlosti a jednoduchosti vracení velkého objemu nápojových obalů,“ přibližuje Emil Brožek, Managing Director Tomra v České republice.
-stk-
# Albert # testování # zálohový systém # vratné obaly # pilotní projekt # Tomra
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.