Autor textu MediaGuru
Marketingové, komunikační nebo PR agentury loni měly v průměru
7,1 předplatných. Jejich počet roste hlavně kvůli AI.
V loňském roce využívaly marketingové, komunikační nebo PR agentury průměrně 7,1 předplatných. Jejich počet přitom roste – tahounem jsou především nové nástroje využívající umělou inteligenci nebo „AI nadstavby“ stávajících služeb, pomocí kterých se jejich autoři snaží ze stávajících klientů získat další platby. Průměrná výše jednoho předplatného se zvýšila na 7,25 dolaru, tedy asi 170 korun. Vyplývá to z údajů služby Expense management od Fidoo, jež se zaměřuje na jednodušší správě firemních výdajů malých a středních podniků.
V roce 2021 přitom využívala průměrná agentura „jen“ 4,5 služeb. Z loňského průměru 7,1 předplatných na bázi SaaS je navíc většina rozpočítaná na všechny zaměstnance (necelé 4 z celkového počtu), zbytek pak využívají specializované týmy anebo existuje jedno předplatné na celou agenturu. A podle Fidoo počet předplatných dále poroste, za další tři roky by se mohl téměř zdvojnásobit.
Za očekávaným růstem využívaných služeb budou stát pravděpodobně hlavně AI nástroje – ať už jako samostatné služby, nebo nadstavby těch stávajících. S nimi výrazně poroste i riziko „šedých předplatných“, služeb, které si firma dlouhodobě platí, ale nevyužívá je. Důvody mohou být různé – od aktivace služby zaměstnancem, který již ve firmě není, po automatické přepínání zkušebních verzí do placených produktů.
V běžném účetnictví je takovou službu obtížné odhalit. A dokazují to i zkušenosti z agentur: 76 % z nich přiznalo, že má zkušenost s hrazením nástroje nebo předplatného, který nikdo nevyužíval déle než 3 měsíce. Nejedná se přitom o zanedbatelné částky. I u menších firem se mohou v roční sumě přehoupnout do řádu desetitisíců. A částečně za tím stojí i politika provozovatelů.
„Průměrná cena předplatného online nástrojů se dnes pohybuje okolo 7,25 amerických dolarů za uživatele. To firmy často motivuje k aktivacím služeb jen na zkoušku nebo v rámci trialových verzí krytých karetními údaji. Jenže pak stačí na test služby zapomenout a velice často následuje strhnutí předplatného třeba rovnou na celých 12 měsíců. Částka se pochopitelně násobí, pokud je služba objednaná pro více lidí – typicky pro celou agenturu. Tím, že se jedná o automatický proces, velice často unikne pozornosti, vysvětluje Petr Herzmann, CEO Fidoo.
Podle Petra Herzmanna čelí právě kreativní a komunikační agentury největšímu riziku. Využívání velkého množství specializovaných nástrojů a experimentování s nimi jsou jejich denní chléb a tento trend s nástupem AI posiluje. Často s ním však neumí udržet krok interní pravidla. V USA se například proti „šedému předplatnému“ běžně bojuje jasnými směrnicemi.
„Naprostým standardem je dnes u většiny firem alespoň jedna firemní karta, která slouží ke krytí běžných provozních nákladů. Častěji agentury pro experimentování s novými online službami využívají také systém předplacených platebních karet pro jednotlivé teamleadery. Ideálně s napojením na účetní software,“ vyjmenovává Petr Herzmann. „To zároveň přináší větší přehled ve správě okamžitých výdajů, který v agenturách občas zoufale chybí. Odpadá tak riziko, že se poplatky za online služby ztratí mezi položkami na jediné firemní kartě, jako je třeba nájem nebo výplaty.“
-stk-
# předplatné # umělá inteligence # AI # agentury # šedé předplatné # Fidoo
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.