Autor textu MediaGuru
Celoplošnou komerční síť pro rádiové vysílání v digitálním
standardu DAB zprovoznily České Radiokomunikace. Jako první v nich
vysílají stanice Radio United Broadcasting.
České Radiokomunikace (CRA) spustily v úterý 4. února 2025 celoplošnou komerční síť pro digitální rádiové vysílání DAB+. V současnosti pokrývá 48 % území a jako první v nich posluchači mohou naladit rádia skupiny Radio United Broadcasting – Kiss, Country, Beat, Radio 1, Spin a Signal. Kapacita nové sítě se tím využije z 31 %. Na displeji DAB rádia jsou identifikována označením CRA DAB+ CZ.
Podle ředitele právní regulace CRA Marcela Procházky je spuštění komerční DAB sítě významným milníkem pro český rádiový trh. Technologii DAB+ už dnes označuje za standard.
Generální ředitel Radio United Broadcasting Martin Hroch považuje vstup do DABu za cestu pro hybridní vysílání. „DAB vnímáme jako další distribuční kanál pro audio distribuci, pro naše programy. FM vysílání je stabilizované a zřejmě se v dohledné době vypínat nebude. Rádio se stále nejčastěji poslouchá doma nebo v práci a DAB vnímáme jako distribuci směrem k řidičům a do automobilů,“ uvedl Martin Hroch. Poslech rádia v autě v současnosti představuje asi 15 % z celkové poslechovosti rádia.
Do celoplošné komerční sítě DAB by se mohla také brzy připojit společnost Londa, která provozuje stanice Rádio Impuls, Český Impuls a RockZone 105.9. „Řešíme právní záležitosti, ale jsme domluveni na rozsahu služby a uvidíme, od kdy ji pro nás budou CRA provozovat. Doufám, že se brzy domluvíme,“ uvedl generální ředitel Jiří Hrabák.
Výstavbu celoplošné sítě „B“ zahájily CRA v polovině roku 2024 a do konce března má dosáhnout 80 %.
CRA zároveň dnešním dnem spouštějí vysílání na Ještědu, tedy regionální sítě pro severní Čechy. Vysílá zde 13 stanic (Impuls, RockZone, Český Impuls, Dechovka, Frekvence 1, Evropa 2, Dance Radio, Pigy, Blaník, Bonton, Hitradio City, Expres FM, Classic Praha). Z plzeňského vysílače, regionální sítě pro západní Čechy, spustily CRA vysílaní v prosinci 2024. Pokrytí sítě v severních Čechách dosahuje v současnosti 23 %, v západních Čechách 45 %.
CRA investují do budování sítí 100 mil. Kč, další náklady vznikají i s provozem sítí a také s platbou za kmitočty ČTÚ. Pro DAB+ vysílání využijí CRA svou stávající infrastrukturu.
V Česku se ale dosud DAB rozvíjel pozvolně. Digitální stanice do DABu uváděl od roku 2015 veřejnoprávní Český rozhlas, jehož síť dnes pokrývá 97 % českého území. Komerční vysílatelé, kteří mají na českém rádiovém trhu vyšší podíl (75 %), se začínají připojovat až v současnosti s budováním komerčních DAB sítí.
Penetrace DABového vysílání je celkově v Česku zatím nízká. Počet prodaných rádiových přijímačů, které DAB+ mohou přijímat, je na úrovni 23 %. „Klíčový je prodej rozhlasových přijímačů, dnes se 75 % přijímačů v Česku prodává bez DABového tuneru. To je velká škoda a narážíme tak na nízkou penetraci rádiových DAB přijímačů,“ uvedl Procházka.
Penetraci ale na druhou stranu pomáhá, že od roku 2020 jsou všechna nová auta vyráběná v EU povinně vybavená rádio přijímači pro DAB+.
Dominantním způsobem poslechu je v Česku FM vysílání (88 %), poslech přes mobilní telefon dosahuje 19 %, poslechovost DAB vysílání tvoří 18 %, přes počítač poslouchá 17 % a přes televizní terestrické vysílání DVB-T2 desetina posluchačů.
Podle generálního ředitele CRA Miloše Mastníka měl DAB+ v Česku odstartovat už dřív. V některých západních zemích jako Švýcarsko, Velká Británie, Dánsko nebo Belgie je využívanost DAB+ na úrovni 40 - 48 %. Výhody DABu spatřuje Mastník v tom, že DAB+ vytváří prostor pro vznik nových celoplošných rádiových stanic, které si mohou najít své posluchače. DAB má přinášet i energetické úspory ve srovnání se stávajícím FM vysíláním. Má také eliminovat nedostatek FM kmitočtů a nabízet vyšší kapacitu vysílacích sítí. Umožní také nové služby a přesnější cílení reklamy.
Celou prezentaci ke spuštění celoplošné komerční sítě DAB Českých Radiokomunikací si můžete prohlédnout v dokumentu níže.
-mav-
# audio # České Radiokomunikace # rádio # Kiss # DAB+ # Radio United Broadcasting # Signal # Radio 1 # Spin # DAB # Country # Beat
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.